Rostlina | Pitaya |
Další názvy | Pitahaya, Dračí ovoce (Dragon fruit, Drachenfrucht), Strawberry Pear Květu se říká Měsíční květy nebo Královny noci |
Latinsky | Hylocereus undatus - plody s červenofialovou až fialovou slupkou a bílou dužinou Hylocereus polyrhizus - slupka stejné barvy a rudou dužinou Selenicerus megalanthus - žluté plody s bílou dužinou |
Chuť | Připomíná směs angreštů a vodního melounu |
Konzumace | Nejčastěji se konzumují čerstvé. Zralé plody se velmi lehce loupou - uřízne se konec a slupka se stáhne směrem dolů. Můžou se také rozříznout a lžičkou vydlabat dužinu. Chuť se může zvýraznit limetkovou šťávou. |
Pitaya je to plod několika variet kaktusů. Plody jsou bez ostnů, masité, oválné bobule; pokryté třírohými podlouhlými šupinami. Dosahují v průměru až 20 cm.
Barevné varianty:
Díky malým černým semínků připomíná dužina kiwi. Semínka jsou jedlá. Dužina je nízkokalorická (36 kalorií na 100g). Pitaya obsahuje především vodu, množství vlákniny, vitaminu C a minerálů. Variety s červenou dužinou jsou bohaté na antioxidanty. Pitaya je důležitým zdrojem vápníku, karotenu, železa a riboflavinu.
Na Tchaj-wanu používají diabetici dužinu dračího ovoce místo rýže. V zemích jihovýchodní Asie se pitaya používá jako lék při průjmových onemocněních.
Pitahaya je zralá, když listeny zežloutnou.
Uskladňuje se na chladném a suchém místě, dál od přímého tepla a slunečního záření.
Kaktusy tvoří pozemní popínavé porosty, až 6 m dlouhými třírohými výhony.
Kvetou nádhernými květy velmi krátce, nejčastěji v noci.
Pitaya dnes roste v zemích Střední a Jižní Ameriky, jihovýchodní Asii zejména ve Vietnamu, v Thajsku, na Filipínách, v Malajsii, ale také na Tchaj-wanu, v jižní Číně a dokonce i v Izraeli.
Zemí původu těchto kaktusů je zřejmě Mexiko, Střední a Jižní Amerika. V Sonorské poušti (Nové Mexiko - USA) bývaly plody těchto kaktusů významným zdrojem potravy pro domorodé obyvatelstvo.