Mangostan - popis
| Rostlina | Garcinie |
| Další názvy | Garcinie, Mangostin, Mangustan, Manggis, Mangosteen, ovoce bohů, Xango |
| Latinsky | Garcinia mangostana |
| Chuť | Příjemná sladkokyselá chuť se podobá směsi hroznového vína, ananasu, grapefruitu a broskve. |
| Konzumace | Rozřízneme slupku po obvodu plodu, vrcholek odklopíme. Jí se dužina ovoce. Jádra obsažená v některých plodech se považují za nepoživatelná. |
Plod
Mangostan je ovoce velikosti rajčete s průměrem okolo sedmi centimetrů (2,5 až 7,5cm). Na horní straně povrchu má kališní lístek. Má hrubou kožovitou slupku (silná 6 až 9mm), která má červenohnědou až fialovou barvu. Uvnitř se nachází čtyři až sedm dílků s měkkou bílou sladkokyselou dužinou a podlouhlými jadérky, které se také mohou konzumovat.
Obsah živin
Plody obsahují menší množství bílkovin, minerálních látek a tuků, přibližně jednu sedminu tvoří cukry a škroby. Mangostan je bohatý na vitamin C, vápník, antioxidanty, kyselinu elagovou, fytovou, chlorogenovou a vlákninu. Jeden plod mangostanu obsahuje až 5g hrubých vláknin.
Energetická hodnota dosahuje až 300 KJ tj. kolem 70 Kcal.
Mezi nejdůležitější účinné látky mangostanu patří Xanthony (patří do skupiny flavonoidů). Plod mangostanu je nejbohatším přírodním zdrojem xanthonu na světě. Xanthony se počítají k tzv. superoxidantům (boj proti volným radikálům).
Účinky na organismus
Mangostan se používá k antiobiotickému a antiparazitnímu hojení ran, tuberkulózy , malárie a dalších infekcí. Mangostan má vysoce účinné protizánětlivé a bolest tlumící vlastnosti. Používá se při vyrážce, ekzémech a různých kožních nemocech. Podle zachovaných tradicí se mangostan používá při zánětu ušní sliznice, při katarech (zánětech nosu, krku a dýchacích cest), zánětech močových cest, střevních potížích a průjmech.
V oblasti Karibiku se používá část z mangostanu jako posilňující prostředek proti únavě a nevolnosti. Brazilci používají podobný čaj jako pomoc při potížích zažívání. Na Filipínách se používá výtažek z plodu na snížení teploty. Stejně tak se používá rozkrojený plod proti bolestem břicha a to tak, že se rozpůleným plodem potírá bolestivé místo.
Rostlina
Strom Mangostan dorůstá do výšký sedmi až dvacetipětimetrů. Kůra stromu je tmavě hnědá, má krátké stále zelené, tlusté, kožovité listy. Květy jsou 2,5 až 5 cm široké, které se nachází ve skupinách po 3-9 na špičkách větví. Mladé větvičky vyrůstají z paždí vstřícných listů, takže větve jsou uspořádané symetricky. Strom obsahuje žlutý latex, který při poranění vytéká.
- Garcinia cambogia má menší žluté plody a dřeň stejné barvy.
- Garcinia cova má větší žebrované meruňkově zbarvené plody. Většinou jsou příliš kyselé a nejí se proto syrové (vyrábí se z nich např. zavařenina).
- Garcinia indica má kyselé, purpurové plody, ze kterých se vyrábí ocet. Ze semen se lisuje kokumový olej.
- Garcinia dulcis roste na Molukách, má žluté plody.
- Garcinia morella z jihovýchodní Asie produkuje oranžovočervenou pryskyřici zvanou gamboge.
Nákup
Sklízí se v době plné zralosti, protože plody po utržení již nedozrávají. Převoz snáší celkem dobře, protože mají silnou slupku.
Mangosten koupený v našich podmínkách by tedy měl být zralý - mít stejnou chuť jako ve své domovině.
Delší skladování nepříznivě ovlivňuje jeho vůni i vzhled.
Použití
Mangostan nejčastěji slouží k přímé konzumaci. Také se z něj vyrábí kompoty, krémy, pudinky, džemy a džusy (působí proti únavě).
Dále se používá v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.
Původ
Mangostan pochází jihovýchodní Asie z oblasti Mangu. Plod a jeho chuť podrobně popsal už v roce 1770 kapitán Cook.
V roce 1800 byl strom vysazen na Cejlonu ( Srí Lanka).
Pěstování
Významnými pěstiteli Mangostanu je Indonésie, Thajsko, Filipíny, Střední Amerika a Brazílie
Legenda o Mangostanu
Budha, který jel na bílém slonu v džungli, objevil toto ovoce a přinesl je lidem jako dar nebes. V Asii ho tedy považují za jeden z nejcennějších plodů. Nejenom díky chuti, ale má také významnou roli v jihoasijské medicíně.
